Jawa
Domovská stránka
> J
> Porozumění Procesu Tvorby Mandátu Poslance Parlamentu
Porozumění procesu tvorby mandátu poslance Parlamentu
Mandát poslance i senátora vzniká zvolením a ověřuje jej mandátový a imunitní výbor příslušné parlamentní komory. V systémech zastupitelské demokracie je mandát teoreticky volný, to znamená, že poslanec (senátor) je vázán pouze svým svědomím.
Pokud jde o toto, jak se přidělují mandáty
Mandáty se přidělují vícekolově, vždy jeden mandát v každém kole. V každém kole se pro každou stranu určí kolový počet hlasů a ta strana, která má kolový počet hlasů nejvyšší, kolo vyhrává a získává mandát toho kola.
Jak casto se volí strany? Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, a to každé čtyři roky podle zásad poměrného zastoupení.
Jak se volí v ČR
2/1993 Sb. Volební systém se různí podle jednotlivých orgánů. Ústava stanoví, že pro volby do poslanecké sněmovny a zastupitelstev krajů i obcí se použije poměrný volební systém, pro volbu senátorů a prezidenta republiky se užívá většinový volební systém. Poslanci Evropského parlamentu se volí také poměrným způsobem.
Jak hlasovali poslanci? Agenda hlasování eviduje hlasování Poslanecké sněmovny, většinou prováděné hlasovacím zařízením. Ze seznamu hlasování jsou vyjmuta hlasování během neveřejných jednání Poslancké sněmovny. Pojem přihlášen znamená přihlášen k hlasovacímu zařízení a teprve v tomto stavu je jeho hlasování bráno v potaz.
Kdo může založit poslanecký klub
K ustavení poslaneckého klubu na začátku nového volebního období jsou oprávněni poslanci zvolení do Sněmovny za samostatně kandidující politickou stranu; k ustavení takového klubu je třeba nejméně tří poslanců.
Co je to volební systém? Volební systém je v užším smyslu konkrétní způsob, jakým se ve volbách určuje obsazení jednotlivých funkcí, jež jsou voleny, na základě hlasů voličů. Zahrnuje jednak samotný způsob, jakým volič volí (smí volit), jednak způsob přidělování volených funkcí kandidátům na základě voliči přidělených hlasů.
A jak se volilo před rokem 1989
Obě komory se obnovovaly vždy v celku. Volební právo, které bylo povinné, měli občané ve volbách do Sněmovny od 21, do Senátu od 26 let. Do Sněmovny mohli kandidovat občané, kteří dosáhli věku 30 let s nejméně tříletým státním občanstvím, do Senátu po dosažení věku 45 let s nejméně desetiletým státním občanstvím.
A co je to aktivní a pasivní volební právo? Volební právo znamená právo občanů účastnit se voleb do státních a samosprávných orgánů a funkcí. Rozlišuje se přitom volební právo aktivní, které znamená, že občan smí volit, a volební právo pasivní, které znamená, že občan smí kandidovat a být volen.
Následně, jak rozlisujeme volby
přímé - občané volí přímo, nikoliv přes prostředníky. nepřímé - volba je zprostředkována přes zvolené reprezentanty, nebo tzv. elektory (sbor volitelů), nebo prostřednictvím státního orgánu ap. (volba může probíhat ve dvou, třech i více stupních)
