Jawa
Domovská stránka
> P
> Průvodce Řešením Problémů: Pochopení, Proč Se Kontrolka Nerozsvítí
Průvodce řešením problémů: Pochopení, proč se kontrolka nerozsvítí
Každá žárovka, a to i moderní LED žárovka, někdy přestane svítit. V takovém případě stačí žárovku vyměnit.
Když to vezmeme v úvahu, jak naše tělo vnímá světelné záření
Světlo působí na organismus člověka trojím způsobem. Vysoká intenzita světla ve dne zvyšuje koncentraci serotoninu v mozku a tím podporuje dobrou náladu, zlepšuje kognitivní funkce a tlumí ospalost. Posiluje také stabilitu cirkadiánního rytmu, čímž nepřímo přispívá ke kvalitnímu spánku v noci.
Následně, kdo vymyslel světlo? Podle novodobých výzkumů, žárovku sestrojilo nezávisle na sobě 20 vědců a vynálezců ještě před Edisonem. Ovšem úspěšně ji patentoval Thomas Alva Edison v roce 1879 – první Edisonova žárovka byla rozsvícena 21. října 1879 a svítila 40 hodin.
Následně, co vime o svetle
Světlo je viditelná část elektromagnetického záření. Jeho frekvence je zhruba od 3,9×1014 Hz do 7,9×1014 Hz, čemuž ve vakuu odpovídají vlnové délky z intervalu 390–760 nm. Vlnové délky viditelného světla leží mezi vlnovými délkami ultrafialového záření a infračerveného záření.
Když to vezmeme v úvahu, co delat kdyz nesviti světlo u auta? Co když světlo nesvítí? Je namístě před vyjetím zkontrolovat, zda světlomet svítí, nebo nikoliv. Pokud ne, je vhodné vyměnit žárovku. Ne každý to ale zvládne sám, což platí i v případě novějších vozidel.
Jak poznat prasklou žárovku
Prasklá žárovka a shozený jistič
Pokud praskne žárovka při rozsvícení a ozve se rána, je téměř jisté, že vypadl jistič. Vyměníme ji a zjistíme, že světlo nadále nesvítí a nesvítí ani další světla. Je tedy jasné, že vyměněná žárovka není vadná a závadu je třeba hledat jinde.
Navíc, jak vnímáme infračervené záření? Pokud praskne žárovka při rozsvícení a ozve se rána, je téměř jisté, že vypadl jistič. Vyměníme ji a zjistíme, že světlo nadále nesvítí a nesvítí ani další světla. Je tedy jasné, že vyměněná žárovka není vadná a závadu je třeba hledat jinde.
Infračervené záření není lidským okem viditelné, vnímat jej však můžeme jako teplo. Má podobné záležitosti jako viditelné světlo, tedy je možné jej odrážet i polarizovat. Infračervené vlny jsou delší než vlny viditelného světla, kratší než radiové vlny.
Jakou povahu má světlo
Světlo jako proud částic
Světlo se chová současně jako vlny i jako částice. U záření s delší vlnovou délkou převládá vlnový charakter, naopak korpuskulární neboli částicový charakter převládá u záření s kratší vlnovou délkou. Pro živé organismy jsou velmi nebezpečné fotony tvrdého ultrafialového záření.
A jakou podstatu má světlo? Světlo se chová současně jako vlny i jako částice. U záření s delší vlnovou délkou převládá vlnový charakter, naopak korpuskulární neboli částicový charakter převládá u záření s kratší vlnovou délkou. Pro živé organismy jsou velmi nebezpečné fotony tvrdého ultrafialového záření.
Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm. Světlo různých vlnových délek vyvolává u člověka zrakový vjem, který charakterizujeme jako barvu světla. Nejkratší vlnové délce odpovídá barva fialová a nejdelší barva červená.
Kdo první vynalezl žárovku
Žárovka/Vynálezci
