Jawa
Domovská stránka
> C
> Hodování Na Velikonoční Neděli: Chutné Nápady Na Jídla K Oslavě Této Příležitosti.
Hodování na Velikonoční neděli: Chutné nápady na jídla k oslavě této příležitosti.
Boží hod velikonoční - neděle je dnem, kdy se ještě upečou klasické buchty z kynutého těsta a také tradiční beránek, připravovalo se ale i maso. Hostina podle tradice začínala masovým vývarem a pak se podávalo různě upravené, většinou ovšem pečené, jehněčí, telecí nebo kůzlečí maso.
Kdy se jí nádivka
Bílá sobota. V tento den se lidé nadlábli. Hlavním pokrmem totiž byla velikonoční nádivka. Někde se jí říká hlavička, velikonoční buchta, sekanice, sekanina, nebo velikonoční snítek.
Kdy se o Velikonocích nejí maso? Pro katolíky by měl být Velký pátek vrcholem čtyřicetidenního půstu. Lidé by se měli vzdát především požívání masa. Věřící křesťané v ČR večer zajdou na mše, které uctí památku mučedníka.
Co se má jíst na Bílou sobotu
Na Bílou sobotu se ve velkém pečou beránci a mazance. K obědu se mnohde podává též polévka z čerstvých jarních bylinek. Mezitím se vaří a zdobí vajíčka. Vigilie ukončuje dlouhý půst a lidé se mohou pustit do oblíbených pochoutek.
Co jíst na Boží hod velikonoční? Boží hod velikonoční býval dnem pravého hodování – pekly se klasické buchty z kynutého těsta. Tradiční hostina vždy začínala masovým vývarem a poté se podávalo opečené maso – jehněčí, telecí či kůzlečí. Na slavnostním stole nesměl chybět beránek ze sladkého těsta.
Co nejíst na Velikonoce
Na Škaredou středu byste neměli jíst žádná tučná a honosná jídla. V tento den mělo i jídlo vypadat nepovedeně, potrhaně, jednoduše škaredě. Často se připravovaly trhance, různé kaše nebo bramborové placky. Před podáváním se ještě záměrně potrhaly, aby ještě více naplnily tradici Škaredé středy.
Kdy se podává velikonoční nádivka? Podle tradice našeho národa je velikonoční pondělí dnem největších oslav a má být připravena velikonoční nádivka, velikonoční věnec z kynutého těsta, mandlový mazanec, boží milosti a další pochutiny.
Kdy se má jíst mazanec
Mazanec se tradičně pekl už na Bílou sobotu (ve stejný den jako beránek), aby byl nachystán na nedělní snídani. Ještě před ní ale hospodyňky šly s mazancem do kostela pro svaté pomazání. Odtud vzniklo označení mazanec, který byl nakrojen až po tomto úkonu.
Kdy se chodí s pomlázkou? Koleda a pomlázka
Chlapci chodí na Velikonoční pondělí s pomlázkami koledovat po vsi a šlehají s nimi děvčata, aby si za zvuku velikonočních koled vysloužili vajíčko. Šlehání se dělá proto, aby děvčata zůstala krásná, zdravá, pilná a veselá po celý další rok. Tento zvyk se udržuje už zhruba od konce 14. století.
Chlapci chodí na Velikonoční pondělí s pomlázkami koledovat po vsi a šlehají s nimi děvčata, aby si za zvuku velikonočních koled vysloužili vajíčko. Šlehání se dělá proto, aby děvčata zůstala krásná, zdravá, pilná a veselá po celý další rok. Tento zvyk se udržuje už zhruba od konce 14. století.
A další otázka, kdy se dodržuje půst
V západní církvi začíná postní doba Popeleční středou a trvá 40 dní (kromě nedělí). Ve východních církvích začíná Velký půst v pondělí 7. týdne před Velikonocemi a končí v pátek 9 dní před Velikonocemi.
