Jawa
Domovská stránka
> J
> Historie A Původ Pondělí: Fascinující Pohled Na První Den V Týdnu
Historie a původ pondělí: Fascinující pohled na první den v týdnu
A proč tedy pondělí (zastarale pondělek)? Protože přichází po neděli. Je to tak ve slovanských jazycích, v jiných jazycích označení pondělí vzniklo ze spojení „měsíční den“ nebo „druhý den“ nebo „první den“ (čínština).
A kdy se slaví modré pondělí
Modré pondělí je po Květné neděli druhým dnem pašijového předvelikonočního týdne. Víte, proč má toto pojmenování a co lidé během tohoto pondělku rozhodně nedělali? Na Modré pondělí, které letos vychází na , se kostely zdobily modrým nebo fialovým suknem, odtud ale přívlastek "modré" nepochází.
A kdy vznikly dny v tydnu? Inspirace v kosmu
úrodného půlměsíce při vytváření sedmidenního týdne vycházeli? Pro odpověď je třeba pohlédnout do kosmu, ale také do jejich náboženského světa: Sumerové totiž své dny pojmenovali podle bohů, respektive nebeských těles, která měla být jejich sídlem. Asi v roce 700 př.
úrodného půlměsíce při vytváření sedmidenního týdne vycházeli? Pro odpověď je třeba pohlédnout do kosmu, ale také do jejich náboženského světa: Sumerové totiž své dny pojmenovali podle bohů, respektive nebeských těles, která měla být jejich sídlem. Asi v roce 700 př.
Jak vznikl týden
A právě sumerská civilizace nejspíše stojí za tím, že i dnes, o mnoho tisíc let později, stále přirozeně vnímáme týden jako složený ze sedmi stejně dlouhých dní. Sedmidenní týden zavedl panovník a sjednotitel Akkadské říše Sargon I. poté, co v roce 2350 př. n. l. dobyl sumerský Ur.
Někdo se také může ptát, kolik je neděli v roce? Co je to kalendářní den
Kalendářní den je jakýkoliv den od 0:00 do 24:00. Kalendářních dnů je v roce 365, nebo 366 podle toho, jestli je, nebo není přestupný rok.
Kalendářní den je jakýkoliv den od 0:00 do 24:00. Kalendářních dnů je v roce 365, nebo 366 podle toho, jestli je, nebo není přestupný rok.
Co se nesmí o velikonoční neděli
Dívky barvily kraslice a chlapci pletli pomlázky. Lidé si předávali malé dárky, aby někoho „beránek nepokakal". Bylo nepsaným pravidlem, že o Velikonočí neděli se nesmí zametat, prát, mýt nádobí, stlát, šít, čistit boty, vynášet hnůj z chléva...
A další otázka, co by se nemělo dělat na velikonoční neděli? Na Velikonoční neděli by se totiž neměly dělat téměř žádné domácí práce. Nemusíte tedy zametat, mýt nádobí a ani třeba stlát postel. Zato byste se ale měli pustit do pečení mazance a beránka a váš muž by měl uplést krásnou pomlázku. Jen stěží byste hledali větší symbol velikonoc než je právě pomlázka a mazanec.
Následně, co se nesmi na kvetnou nedeli
O Květné neděli nesměla hospodyně péci nic z mouky, aby nezapekla stromům květy. Hospodáři zase sledovali počasí – říkalo se: „Jaká je Květná neděle, takové budou i žně. " A domácnosti se zdobily posvěcenými kočičkami.
Co se nesmí jíst na Velikonoce? Na Škaredou středu byste neměli jíst žádná tučná a honosná jídla. V tento den mělo i jídlo vypadat nepovedeně, potrhaně, jednoduše škaredě. Často se připravovaly trhance, různé kaše nebo bramborové placky. Před podáváním se ještě záměrně potrhaly, aby ještě více naplnily tradici Škaredé středy.
Můžete se také zeptat, co se nedela na boží hod
Tradice o velikonoční neděli
Na Boží hod byly svěceny i pokrmy, po období půstu obvykle střídmé a netučné. Každá návštěva pak dostala kousek. Neděle se nese ve znamení pobožností, radosti, pohody a klidu. V tento den se pekli velikonoční beránci, a kdo si kousek dal, tomu to pak pomohlo nalézt ztracenou cestu v lesích.
Na Boží hod byly svěceny i pokrmy, po období půstu obvykle střídmé a netučné. Každá návštěva pak dostala kousek. Neděle se nese ve znamení pobožností, radosti, pohody a klidu. V tento den se pekli velikonoční beránci, a kdo si kousek dal, tomu to pak pomohlo nalézt ztracenou cestu v lesích.
