Domovská stránka > C > Důležitost Porozumění Psanému Textu: Průvodce Právními Dokumenty A Smlouvami

Důležitost porozumění psanému textu: Průvodce právními dokumenty a smlouvami

Podle nosiče písemně zaznamenaných informací se písemnosti rozlišují na listiny (jejich podklad však nemusí tvořit jen papír, ale třeba také látka, kůra, kámen apod.) a na písemnosti ostatní, zejména elektronické. Jestliže jde o zachycení právního jednání v písemné formě, je jejich význam podle § 562 odst.

Přečtěte si více

Následně, jak lze dělit právní úkony

Právní úkony mohou spočívat v konání (komisivní právní úkony) nebo v nekonání (omisivní právní úkony). Omisivní právní úkony mohou být učiněny buď výslovně, tzn. ústně či písemně, anebo konkludentně.

Pokud jde o toto, jak zhojit neplatné právní jednání?

Absolutně neplatné právní jednání rovněž nelze dodatečně zhojit, na rozdíl od relativně neplatného právního jednání, jehož výhodou je, že jej smluvní strany mohou dodatečně napravit. Jak příklad lze uvést třeba tzv. konvalidaci nedostatku požadované formy právního jednání.

Můžete se také zeptat, co je to zdánlivé právní jednání

O zdánlivé právní jednání jde tehdy, když se jenom zdá, že osoba právně jedná, tedy jedná s právními následky (totiž, že její jednání vyvolá právní následky: vznik, změnu nebo zánik práv a/nebo povinností), ale po právu se nestalo nic.

A kdo může namítat neplatnost smlouvy?

relativní neplatnosti nastávají jen tehdy, jestliže její uplatnění došlo druhému účastníku (ostatním účastníkům) právního úkonu, popřípadě - namítá-li neplatnost právního úkonu osoba, která nebyla jeho účastníkem - všem účastníkům právního úkonu, a to okamžikem, v němž projev vůle došel poslednímu z nich (srov.

Co je právní stav

Právní skutečnost je factum (faktický stav nebo událost), které má právní účinek (působí právní následek). Někdy se pod právní skutečnost podřazují i odvozené, nepřímé události a stavy.

A další otázka, co je způsobilost k právním úkonům?

Právní osobnost nebo také právní subjektivita je schopnost vystupovat jako subjekt a nikoli jako objekt práva, tedy schopnost být nositelem i vykonavatelem práv a povinností. V českém právu se proto od roku 1950 nazývala způsobilost k právům a povinnostem, od roku 2014 se ve smyslu § 15 odst.

Co je to právní důvod

Právní důvod, též titul, je právnický termín označující důvod, s nímž je spojen vznik, změna nebo zánik určitého vztahu (práv a povinností). Zpravidla jsou právním důvodem právní skutečnosti. Kupříkladu nájemní smlouva je důvodem ke vzniku závazkého vztahu (též poměru), který nazýváme nájem.

Kdo může jednat za fyzickou osobu?

Podnikatel fyzická osoba bez zaměstnanců může jednat s úřady sám nebo prostřednictvím plné moci. Může také zmocnit jakoukoli fyzickou osobu (rodinného příslušníka, kamaráda, známého, právníka, tedy kohokoli, komu důvěřuje) nebo právnickou osobu (např. advokátní kancelář v případě řešení soudních sporů).

Když to vezmeme v úvahu, kdo může jednat jménem firmy

Za právnické osoby podnikatele je ze zákona oprávněn jednat ve věcech organizační složky její vedoucí, který je zapsán do obchodního rejstříku. Vedoucí je zmocněn činit za podnikatele veškeré právní úkony, které se týkají této složky.