Jawa
Domovská stránka
> C
> Porozumění Viditelnému Světlu: Definice A Vlastnosti
Porozumění viditelnému světlu: Definice a vlastnosti
Viditelné světlo, jinak také označované pouze jako světlo, je elektromagnetické záření o frekvenci 3,9 x 1014 Hz do 7,9 x 1014 Hz, což ve vakuu odpovídá vlnovým délkám v rozmezí 380–740 nm.
Jak vzniká světlo
Ať už světlo pochází z jakéhokoliv zdroje, příčinou jeho vzniku jsou změny energie elektronů v atomech. Záření s vlnovou délkou menší než 390 nm je pro náš zrak neviditelné, nazývá se ultrafialové a vzniká také přeskokem elektronů mezi kvantovými drahami. Toto záření k nám přichází ze Slunce a způsobuje mj.
Navíc, co je to světlo? Světlo je viditelná část elektromagnetického záření. Jeho frekvence je zhruba od 3,9×1014 Hz do 7,9×1014 Hz, čemuž ve vakuu odpovídají vlnové délky z intervalu 390–760 nm. Vlnové délky viditelného světla leží mezi vlnovými délkami ultrafialového záření a infračerveného záření.
Lidé se také ptají, z jakých barev se skládá viditelné světlo
Uvažujeme-li rychlost světla jako konstantu c, energie tohoto záření je funkcí vlnové délky, jejíž škála ve viditelné oblasti je spektrum od fialové až po červenou (Obrázek 1). Obrázek 1: Světelné spektrum. Fialová barva mezi 380 a 410 nm je pro lidské oko nejkratší pozorovatelnou vlnovou délkou.
Lidé se také ptají, jaká je vlnová délka viditelného světla? Viditelné záření, neboli světlo, je viditelná část elektromagnetického záření. Jeho frekvence se pohybuje v rozmezí od 3,9 x 1014 Hz do 7,9 x 1014 Hz. Vlnové délky odpovídají intervalu 390 nm - 760 nm.
Pokud jde o toto, co obsahuje světlo
Co je to světlo a z čeho se skládá
Světlo je elektromagnetické záření, které si můžete představit jako energii, která prochází vzduchem se specifickou frekvencí nebo vlnovou délkou. Čím kratší je vlnová délka, tím více energie vlna obsahuje a čím delší je vlnová délka, tím hlouběji může vlna proniknout do lidské tkáně.
Jakou podstatu má světlo? Světlo je elektromagnetické záření, které si můžete představit jako energii, která prochází vzduchem se specifickou frekvencí nebo vlnovou délkou. Čím kratší je vlnová délka, tím více energie vlna obsahuje a čím delší je vlnová délka, tím hlouběji může vlna proniknout do lidské tkáně.
Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm. Světlo různých vlnových délek vyvolává u člověka zrakový vjem, který charakterizujeme jako barvu světla. Nejkratší vlnové délce odpovídá barva fialová a nejdelší barva červená.
Pokud jde o toto, co nám dává světlo
Vlastní a nevlastní zdroje
Za vlastní zdroj světla tedy můžeme považovat např. Slunce, žárovku, plamen atd. nevlastní – látky, které samy světlo nevytvářejí, ale pouze odráží a rozptylují dopadající světlo.
V čem se šíří světlo? Za vlastní zdroj světla tedy můžeme považovat např. Slunce, žárovku, plamen atd. nevlastní – látky, které samy světlo nevytvářejí, ale pouze odráží a rozptylují dopadající světlo.
Základní vlastností elektromagnetického vlnění je, že se může šířit nejen látkami, ale i vakuem. Šíření vakuem je pro elektromagnetické vlnění typické, tuto vlastnost nemá mechanické vlnění, které se šíří pouze látkami. Základní charakteristickou prostředí je rychlost světla.
A další otázka, jak funguje světlo
Vlnové délky viditelného světla přitom leží mezi vlnovými délkami ultrafialového a infračerveného záření. Světlo, to jsou tedy vlastně pouze podélné vlny v úzké oblasti vlnových délek, které se projevují i jako tok fotonů (čili kvůli dualitě částice a vlnění má světlo vlastnosti jak vlnění, tak částice).
