Jawa
Domovská stránka
> C
> Zkoumání Podstaty Světla: Pochopení Jeho Podstaty A Vlastností
Zkoumání podstaty světla: Pochopení jeho podstaty a vlastností
Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm. Světlo různých vlnových délek vyvolává u člověka zrakový vjem, který charakterizujeme jako barvu světla. Nejkratší vlnové délce odpovídá barva fialová a nejdelší barva červená.
Následně, jak vzniká světlo
Ať už světlo pochází z jakéhokoliv zdroje, příčinou jeho vzniku jsou změny energie elektronů v atomech. Záření s vlnovou délkou menší než 390 nm je pro náš zrak neviditelné, nazývá se ultrafialové a vzniká také přeskokem elektronů mezi kvantovými drahami. Toto záření k nám přichází ze Slunce a způsobuje mj.
Co znamená světlo? Světlo je viditelná část elektromagnetického záření. Jeho frekvence je zhruba od 3,9×1014 Hz do 7,9×1014 Hz, čemuž ve vakuu odpovídají vlnové délky z intervalu 390–760 nm. Vlnové délky viditelného světla leží mezi vlnovými délkami ultrafialového záření a infračerveného záření.
A kdo vynalezl světlo
Podle novodobých výzkumů, žárovku sestrojilo nezávisle na sobě 20 vědců a vynálezců ještě před Edisonem. Ovšem úspěšně ji patentoval Thomas Alva Edison v roce 1879 – první Edisonova žárovka byla rozsvícena 21. října 1879 a svítila 40 hodin.
Následně, jakou povahu má světlo? Světlo jako proud částic
Světlo se chová současně jako vlny i jako částice. U záření s delší vlnovou délkou převládá vlnový charakter, naopak korpuskulární neboli částicový charakter převládá u záření s kratší vlnovou délkou. Pro živé organismy jsou velmi nebezpečné fotony tvrdého ultrafialového záření.
Světlo se chová současně jako vlny i jako částice. U záření s delší vlnovou délkou převládá vlnový charakter, naopak korpuskulární neboli částicový charakter převládá u záření s kratší vlnovou délkou. Pro živé organismy jsou velmi nebezpečné fotony tvrdého ultrafialového záření.
Jaký je charakter světelného vlnění
V celém elektromagnetickém vlnění se světlo nachází mezi infračerveným (vlnová délka větší než 740 nm) a ultrafialovým zářením (vlnová délka kratší než 380 nm). Světlo má duální charakter, můžeme ho popisovat jako vlnu, ale i jako částici.
Pokud jde o toto, co vydává světlo? vlastní – za vlastní zdroje označujeme taková tělesa nebo látky, v jejichž struktuře dochází ke vzniku světla. Za vlastní zdroj světla tedy můžeme považovat např. Slunce, žárovku, plamen atd. nevlastní – látky, které samy světlo nevytvářejí, ale pouze odráží a rozptylují dopadající světlo.
Následně, v čem se šíří světlo
Základní vlastností elektromagnetického vlnění je, že se může šířit nejen látkami, ale i vakuem. Šíření vakuem je pro elektromagnetické vlnění typické, tuto vlastnost nemá mechanické vlnění, které se šíří pouze látkami. Základní charakteristickou prostředí je rychlost světla.
Jak vzniká světlo ve slunci? Energie ve středu Slunce vzniká ve formě fotonů gama záření a neutrin. Na povrch Slunce se dostává prostřednictvím konvekce, absorpce a emise, opouští ho v podobě elektromagnetické radiace a neutrin (v malé míře také v podobě kinetické energii a termální energie slunečního větru a jako energie magnetického pole).
Navíc, co to je led
LED (zkratka z anglického Light-Emitting Diode, česky elektroluminiscenční dioda, též světelná dioda, svítivá dioda, slangově ledka, ojediněle svítivka) je v elektrotechnice označení pro diodu, která emituje světlo, případně infračervené nebo ultrafialové záření, čímž se liší od standardní diody.
Jak na Svetloplachost? Světloplachost lze zmírnit několika způsoby. Postižený nosí sluneční nebo samozabarvovací brýle či kšiltovku. Brýle, které nosí, musí proti odleskům obsahovat polarizační filtr. Je třeba co nejvíce snížit jas na přístrojích, které vyzařují světlo umělé, což je monitor televize či počítače.
Kdo jako první vynalezl žárovku
letech 19. století objevily technologie, díky kterým bylo možné v baňce vytvořit dokonalé vakuum. A Thomas Alva Edison toho okamžitě využil. Se svým týmem vytvořil žárovku se závitem, jak ji známe dnes a v říjnu roku 1879 poprvé rozsvítil svou sestavenou žárovku, kterou si následně nechal patentovat.
Když to vezmeme v úvahu, jak naše tělo vnímá světelné záření? Světlo působí na organismus člověka trojím způsobem. Vysoká intenzita světla ve dne zvyšuje koncentraci serotoninu v mozku a tím podporuje dobrou náladu, zlepšuje kognitivní funkce a tlumí ospalost. Posiluje také stabilitu cirkadiánního rytmu, čímž nepřímo přispívá ke kvalitnímu spánku v noci.
Co ovlivňuje rychlost světla
Protože rychlost světla v materiálu závisí na indexu lomu a ten závisí na frekvenci světla, světlo různých frekvencí prochází ve stejném materiálu různými rychlostmi. To může způsobit deformaci elektromagnetických vln složených z různých frekvencí, což se nazývá disperze nebo rozptyl světla.
