Jawa
Domovská stránka
> C
> Porozumění Základům Mezinárodního Práva: Definice, Účel A Zásady Mezinárodního Práva
Porozumění základům mezinárodního práva: Definice, účel a zásady mezinárodního práva
Mezinárodní právo je soubor pravidel, které státy nebo národy uznávají jako závazné pro jejich vzájemné vztahy, a to včetně jejich vztahů s mezinárodními organizacemi.
Co musí mít stát Aby byl statem
Stát je základní územní mocenská jednotka, instituce (či organizace) disponující mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony společnosti (státu). Stát je vymezen státní mocí, státním lidem (státním občanstvím) a státním územím. Svrchovaný stát není podřízen žádné jiné moci, a to jak vnější, tak vnitřní.
Co je vnitrostátní právo? Vnitrostátní právo je soubor právních norem, který upravuje vztahy mezi subjekty na území států. Dle klasické nauky mezinárodní právo upravuje vztahy mezi státy, státům z toho vyplývají práva a povinnosti. Věcí příslušného státu je, jaká opatření vnitrostátní povahy použije ke splnění mezinárodních závazků.
Co je to území
Území je část vzájemně provázané materiální a sociální reality. Je to specifická (unikátní) část environmentálního prostoru, část ekologické niky lidské populace. Pojmenování území je též označením oné unikátní a rozpoznatelné části sociální a materiální reality.
Co je to Retorze? Retorze je forma protiopatření v mezinárodním právu, která má za cíl donutit určitý stát k dodržování svých závazků. Na rozdíl od represálií je vždy právně přípustná.
Co je to mezinárodní
Mezinárodní (mezivládní) organizace jsou sdružení tří či více států, zřízená za účelem realizace společných cílů. Mají vlastní mezinárodní subjektivitu, jednají svým jménem a prostřednictvím svých vlastních orgánů. První mezinárodní organizace začaly vznikat v 19.
Jaké jsou konstitutivní znaky státu? Z toho tedy plyne, že k uznání nového státu je nezbytný souhlas ostatních států mezinárodního společenství a nestačí, že stát má všechny tři konstitutivní prvky – obyvatelstvo, území, vládu.
Jak dělíme státy podle suverenity
absolutistická (panovník má neomezenou moc) – Brunej, Svazijsko, Saudská Arábie. konstituční (moc panovníka omezena ústavou, o moc se dělí s parlamentem) – Monako, Thajsko. parlamentní (panovník je pouze formální hlavou státu, exekutivní moc má předseda vlády) – Dánsko, Japonsko, Španělsko.
A co je to unitární stát? Unitární stát (nebo jednotný stát) je ve státovědě označení pro stát s jednotnou soustavou státních orgánů, s jednotným právním řádem a nedělitelným územím. Jedná se o pojmový protiklad federace.
Jaký je rozdíl mezi domácím a mezinárodním právem
Mezinárodní právo bývá často také označováno jako mezinárodní právo veřejné, aby se tak odlišilo od mezinárodního práva soukromého, jež je subsystémem práva vnitrostátního, kterým stát upravuje soukromoprávní vztahy s mezinárodním prvkem.
