Motocykly mají ze zřejmých důvodů vyšší základní úroveň nebezpečí než auto. V sázce na cokoli se pokazí, jsou mnohem vyšší. Jezdím 5 let a měl jsem 2 nehody.
První bylo na mém starém Suzuki Savage, které jsem při dojíždění do práce v Chicagu zabořil do silného deště. Příliš silně jsem stiskl brzdy, až se rozsvítilo červené světlo, kola se zafixovala, převrhl jsem se nohama dopředu (tj. Nízko) a protáhl jsem se 30 stop křižovatkou. Jezdil jsem jen 7 měsíců. Naštěstí to bylo právě tak, jak se kolmé světlo změnilo na zelené, takže neexistoval žádný „žabí“ scénář. Na několik sekund jsem měl na kotníku popáleninu druhého stupně z kontaktu s výfukovým potrubím. Zvedl jsem kolo a pokračoval v práci, zastavil jsem se na klinice neodkladné péče během své přestávky na oběd, abych ošetřil popáleninu.
K druhé nehodě došlo na stejném kole, když jsem dojížděl za prací do San Franciska. Jel jsem po 3. ulici, hned kolem, kde stavěli novou dětskou nemocnici UCSF. Policista zastavil za mnou a rozsvítil její světla a sirénu, aby se, jak se ukázalo, zastavil nad vozem přímo přede mnou. Mezi autem vpředu a mnou byl normální odstup, ale ...udeřila na brzdy a nepřetáhla se! Stlačil jsem brzdy, ale ve zlomku vteřiny jsem si uvědomil: „do prdele, nemám dost brzdné dráhy, abych se včas zastavil“, tak jsem odložil brzdy a pokusil se zabočit. Ani já jsem na to neměl dost času a ztratil jsem kontrolu nad motocyklem, šla jsem po uších, narazila do chodníku na mé pravé straně, narazila jsem do (přilby) hlavy na obrubníku a kolo mi přistálo na mém boku levá noha. Nebyl jsem vyřazen, ale celá epizoda se stala rozmazaně. Přistihla jsem se, jak ležím na zádech a cítím se, jako bych byla nabodnuta do pravé části břicha. Bolest ... byla obrovská. Byl jsem převezen do traumatologického centra SF General, kde našli obrovský hematom v mé pravé oblasti „lovehandle“ pod hrudním košem. Když jsem narazil na chodník, můj kroužek na klíče, který jsem držel v pravé kapse bundy, mě bodl, aniž by to poškodilo kůži. Odčerpání trvalo 2 měsíce a stále tam mám sukovitou tkáň. Přesto jsem byl po 5 hodinách propuštěn a další den jsem šel do práce, i když v extrémních bolestech a používání holí.
Ten mizerný příliš malý šlehač Suzuki byl celkem, ale měl jsem dobré pojištění od Progressive a vyšel jsem dopředu. Vzhledem k tomu, že policista viděl všechno, zpráva o nehodě mě zbavila viny a pojištění druhého řidiče pokrylo všechny moje účty za lékařskou péči. Mohlo to být mnohem horší.
Nyní jezdím na obrovském křižníku Honda Valkyrie o objemu 1500 ccm 1999 se středními cestovními oděvy, takže můžu jezdit po silnici po pobřeží.
Moudrost, kterou mohu předat ze svých zkušeností:
- Pokud si ceníte svého života, absolvování místního certifikovaného tréninkového a bezpečnostního kurzu pro motocykly by mělo být POVINNÉ, než si vůbec koupíte kolo.
- VŽDY noste ochranné pomůcky - může vám zachránit život a dokonce vám umožní odejít od špatného nárazu.
- NESMÍTE jezdit narušeni - unavení, opilí, cokoli
- Pokud jezdíte v méně než ideálních podmínkách (déšť, nerovná silnice atd.), Jeďte jako GRANDMA.
- NEPOUŽÍVEJTE rychlost, pokud nejste na téměř prázdné dálnici, ai tehdy musíte znát své limity.
- NIKDY se nepokládejte na silnici, kde není žádný prostor pro chyby, pokud vám můžete pomoci. (jinými slovy, jakákoli situace, kdy i sebemenší chyba vaší vlastní nebo kteréhokoli řidiče v těsné blízkosti, bude určitě mít za následek vaši smrt).
- VŽDY PŘEDPOKLADEJTE, že jste neviditelní pro všechny ostatní na silnici, a podle toho jezdte.
Pokud se pustíte do studií smrtelných úrazů motocyklů, zjistíte, že většina z nich souvisí s intoxikací, příliš rychlou jízdou nebo nadhodnocením vlastních schopností při pokusu o pokročilý manévr. Pokud jezdíte proto, že jste zběsilý nebo adrenalinový feťák, dvoříte se smrti. Můžete se také začít věnovat ruské ruletě.
Postupujte podle výše uvedených pokynů a významně snižujete riziko, že budete statistikami.