Jawa
Domovská stránka
> C
> Porozumění Částem Řeči: Rozpoznávání Různých Typů Slov.
Porozumění částem řeči: Rozpoznávání různých typů slov.
osobní ( já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona; zvratné se ) přivlastňovací ( můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich; zvratné svůj ) ukazovací (ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám ) tázací ( kdo, co, jaký, který, čí? )
Co je až za slovní druh
„Až" se jako příslovce objevuje ve větách zpravidla ve spojení s předložkami na, k, do, po, kdy vyjadřuje místní nebo časovou hranici, nebo míru, které bylo dosaženo nebo které lze dosáhnout.
Co je za slovní druh početnou? 4. Číslovky – vyjadřují počet, množství druhů, pořadí nebo kolikrát se něco děje (např. jeden, dvoje, pátý, třikrát...).
Co jsou to neohebné slovní druhy
Neohebné slovní druhy. Mají jenom jeden tvar, nedají se ani skloňovat, ani časovat. Řadíme mezi ně: příslovce, předložky, spojky, částice a citoslovce.
Když to vezmeme v úvahu, jaký slovní druh kdesi? neurčitá (někdo, něco, nějaký, kdesi, cosi, jakýsi, každý, všechen, veškerý, mnohý)
Následně, proč druh příslovce
Slovo proč je příslovce, přesněji řečeno zájmenné příslovce. Ta jsou po stránce formální i významové příbuzná zájmenům.
A kde je příslovce? PŘÍSLOVCE MÍSTA (kde? kam?)
- kde, odkud, kam, kudy,...
- tady, zde, tam, někde, někam, někudy, tudy, nahoře, vpravo, uprostřed, nikam...
- doma, domů, venku, ven, daleko, blízko,...
Následně, jak skloňovat slovo příslovce
Skloňuj slovo příslovce
| Nominativ: Kdo? Co? | příslovce |
|---|---|
| Dativ: Ke komu? Ke čemu? | příslovcím/příslovci |
| Akuzativ: Koho? Co? | příslovce |
| Vokativ: oslovení | příslovce |
| Lokál: O kom? O čem? | příslovcích/příslovci |
Příslovečné spřežky píšeme dohromady – jako jedno slovo.
...
Příslovečné spřežky
...
Příslovečné spřežky
- s podstatnými jmény (zpravidla, obden),
- se zpodstatnělými přídavnými jmény (doleva, najisto),
- se zájmeny (zasvé, potom),
- s číslovkami (natřikrát),
- s příslovci (najindy, odnaproti).
Jak se stupňují příslovce
málo – méně – nejméně, hodně – víc/více – nejvíc/nejvíce, těžko/těžce – tíž/tíže – nejtíž/nejtíže, snadno – snáz/snáze/snadněji – nejsnáz/nejsnáze/nejsnadněji, atd.
