Jawa
Domovská stránka
> C
> Porozumění Lexikologii: Studie O Slovech A Jejich Významu
Porozumění lexikologii: Studie o slovech a jejich významu
Lexikologie je lingvistická disciplína, která se zabývá lexikem, tedy slovní zásobou určitého jazyka a jejím užíváním. Slovní zásoba jazyka představuje subsystém, jehož jednotkami jsou slova a ustálená slovní spojení.
Jak se určují gramatické kategorie
To, že u podstatných jmen určujeme pád, číslo, rod a vzor, je jasná věc. I zde nás však mohou překvapit nějaké ty zapeklité výjimky, na které si právě teď posvítíme. A vezmeme to pěkně od podlahy, tedy přesněji řečeno od pádu.
Co je to verbum Finitum? Určitý slovesný tvar, určitý tvar slovesa, latinsky verbum finitum, zkráceně určité sloveso nebo finitní sloveso je tvar slovesa, který vyjadřuje osobu a číslo a který je základem věty slovesné. Určitý tvar slovesný může být jednoduchý (syntetický, tvořený jedním slovem) – např.
Můžete se také zeptat, co to je slovesný tvar
U sloves rozeznáváme jednoduché slovesné tvary (zastaň, kamarádí) a složené slovesné tvary (aby nastaly, byl bych uměl, byla vypita). I v případě složených slovesných tvarů se z významového hlediska jedná o tvar jednoho slovesa (jednoho přísudku).
Navíc, co je to prepozice? Neohebný slovní druh, jehož hlavní funkcí je udělit pád svému ↗komplementu (nejčastěji substantivu), čímž usouvztažňuje komplement s jiným elementem ve větě.
Navíc, co se určuje u přídavných jmen
Číslo (jednotné: pěkný stůl, malý člověk; množné: zlobiví chlapci, utřené stoly) Rod (mužský, ženský, střední) Druh (tvrdé, měkké, přivlastňovací) Vzor (tvrdá: mladý, mladá, mladé; měkká: jarní, jarní, jarní; přivlastňovací: otcův, otcova, otcovo, matčin, matčina, matčino.
A další otázka, která přídavná jména se nestupňují? Přídavné jména, která se nestupňují
- přivlastňovací přídavná jména (Alíkův, Zuzančin, babiččina, dědečkův)
- některá přídavná jména zakončená na -cí jako žehlicí, domácí, vzrušující, lezoucí apod.
- jména odvozená od názvů zvířat (psí, kočičí, koňský, kuřecí)
Lidé se také ptají, jak se určují přivlastňovací přídavná jména
Přivlastňovací přídavná jména se tvoří od životných podstatných jmen (mužského a ženského rodu) v jednotném čísle: otec → otcův. matka → matčin. Přivlastňovací přídavná jména se od podstatných jmen mužského rodu odvozují příponou -ov (před nulovou koncovkou -ův).
A další otázka, jaké mluvnické kategorie určujeme u zájmen? Zájmena jsou ohebný slovní druh. Ve větě obvykle zastupují podstatná nebo přídavná jména, případně je blíže určují. Příklady zájmen: já, my, ona, náš, jejich, jaký, někdo, žádný, se, jenž. Mluvnické kategorie zájmen: pád, číslo, rod, druh, vzor (ne všechna zájmena mají všechny kategorie).
Proč není vzor Mluvnickou kategorií
Vzor paradigmat v žádném případě (!) není mluvnickou kategorií. Vzor je arbitrární (tj. dohodou stanovený) výraz, který reprezentuje co možná nejtypičtější vlastnosti dané kategorie (např.
