Jawa
Domovská stránka
> C
> Porozumění Duševním Poruchám: A Comprehensive Guide
Porozumění duševním poruchám: A Comprehensive Guide
Za duševní poruchy se označují jak stavy podmíněné vrozenými dispozicemi člověka, tak i stavy, u nichž se za rozhodující příčinu vzniku pokládá vliv prostředí a/nebo zažité trauma. Otázka zdali jsou pro duševní onemocnění rozhodující vrozené dispozice, nebo vnější vlivy je předmětem mnoha diskusí a zkoumání.
Jak vzniká duševní porucha
Velká část duševních onemocnění vzniká na podkladě nějakých dispozic. Patří zde způsob výchovy, události, které se vyskytují v průběhu života, potíže v mezilidských vztazích, pracovní a existenční starosti. Také bývá přítomen i „spouštěcí faktor", který vlastní nemoc vyvolává.
Můžete se také zeptat, jak se projevují duševní poruchy? Příznaky a projevy
Mezi ty, které mohou projevům nemoci předcházet, lze zařadit např.: tendence uzavírat se před okolím, obtíže v osobní hygieně, výraznou vztahovačnost, oploštělost emocí, nesoustředěnost, pocity pronásledování, bizarní nápady, ale také zvýšené užívání návykových látek.
Mezi ty, které mohou projevům nemoci předcházet, lze zařadit např.: tendence uzavírat se před okolím, obtíže v osobní hygieně, výraznou vztahovačnost, oploštělost emocí, nesoustředěnost, pocity pronásledování, bizarní nápady, ale také zvýšené užívání návykových látek.
Lidé se také ptají, jak se chová psychicky nemocný člověk
Duševní porucha, která propukne u mladého člověka do 18 let, budí o to více strachu, bezradnosti, úzkosti, pocitů viny – jak u pacienta samotného, tak u jeho rodičů. Tyto emoce jsou pochopitelné a zažívají je i rodiny, kde dítě onemocní tělesnou chorobou.
Když to vezmeme v úvahu, jak léčit duševní poruchy? Základem úspěšné léčby je kombinace podávání léků, psychoterapie, rehabilitace a resocializace, na tom se nic nemění. Zkvalitňují se ale například léky, které mají méně vedlejších účinků, lépe pomáhají, a tím umožňují i lepší zařazení pacienta zpět do společnosti. Ruší se také některé postupy.
Jak diagnostikovat psychickou poruchu
Při diagnostice ODP se používají různé vyšetřovací metody, např.:
- klinické psychiatrické vyšetření,
- neurologické vyšetření,
- neuropsychologické testy,
- funkční diagnostika, např. elektroencefalografie (EEG),
- různé zobrazovací metody, jako je např.
- elektrokardiografie (EKG),
- laboratorní vyšetření.
Obecně lze vyjmenovat tyto kroky jak pomoc rodinám duševně nemocným:
- Informace o nemoci a léčbě.
- Zapojení do léčby.
- Sejmutí pocitů viny.
- Pomoc v konkrétních situacích.
- Časné psychiatrické stavy a proč se rodiny bojí si říci o pomoc.
Lidé se také ptají, jak bojovat s neurózou
Neuróza je vhodná řešit psychoterapií, případně v kombinaci s předepsanými léky. Vždy ale záleží na konkrétním případu. Důležité je především posílení psychické odolnosti, sebevědomí a také zvládání běžných situací.
Co je to Maniodeprese? Bipolární afektivní porucha (BAP), známá také jako maniakální deprese (MD) nebo pod starším označením maniodepresivní psychóza (MDP), maniodeprese (MD) je závažná duševní porucha, při níž se střídá stav mánie a deprese. Je vážnou klinickou a nozologickou jednotkou v klasifikaci nemocí (F31).
Někdo se také může ptát, kdo diagnostikuje psychické nemoci
Licencovaní poradci, sociální pracovníci, psychologové a psychoterapeuti nejsou lékaři a obvykle nemají lékařské vzdělání, ale často mají zákonnou pravomoc diagnostikovat duševní poruchu.
