Domovská stránka
> J
> Mobilizace: Podrobný Přehled Procesu A Výsledků
Mobilizace: Podrobný přehled procesu a výsledků
září: Mobilizace 2.
V tu dobu měla československá armáda ve stavu dva ročníky vojáků základní služby a mužstvo v síle dalšího ročníku, které bylo povoláno na mimořádná cvičení v době míru. Kromě podrobování se zdokonalovacímu výcviku záložníci nahrazovali vojáky odeslané do pohraničí.
V tu dobu měla československá armáda ve stavu dva ročníky vojáků základní služby a mužstvo v síle dalšího ročníku, které bylo povoláno na mimořádná cvičení v době míru. Kromě podrobování se zdokonalovacímu výcviku záložníci nahrazovali vojáky odeslané do pohraničí.
Jak probíhá vojenská mobilizace
(2) Voják v záloze vykonává mimořádnou službu ode dne nástupu k vojenskému útvaru na základě povolávacího rozkazu nebo veřejné vyhlášky, vydanými krajským vojenským velitelstvím, anebo na základě mobilizační výzvy.
Kdo je voják v záloze? (8) Voják, který nevykonává vojenskou činnou službu a má brannou povinnost, je vojákem v záloze.
Navíc, kdo musi narukovat do války
(1) Branná povinnost je povinnost státního občana České republiky (dále jen "občan") připravovat se k obraně státu a osobně se účastnit plnění úkolů ozbrojených sil České republiky (dále jen "ozbrojené síly").
Kdo dostane Povolavaci rozkaz? „V tuto chvíli už víme, že začaly přicházet první povolávací rozkazy ukrajinským lidem, kteří jsou v Česku zaměstnaní. Očekáváme diplomatická jednání mezi Českem a Ukrajinou," uvedla Kuchtová ze Svazu průmyslu a dopravy. Ve čtvrtek média informovala o prvních povolávacích rozkazech, které dostali pracovníci Zásilkovny.
Následně, jak by probíhala mobilizace v Čr
Praha - Na začátku dubna česká armáda po zhruba dvaceti letech cvičila na případnou mobilizaci. Do vojenské základny v Přáslavicích u Olomouce přijelo několik desítek dobrovolníků z aktivních záloh a armáda je cvičně přijala a vybavila výstrojí a výzbrojí. Akce proběhla hladce.
Můžete se také zeptat, kdo podleha branné povinnosti? V České republice se branná povinnost vztahuje na všechny občany státu starší 18 let, a to na základě zákona č. 585/2004 Sb. Branný zákon. Branná povinnost naopak zaniká dnem dosáhnutí 60 let či z jiných důvodů taxativně vymezených v §7 výše zmíněného zákona.
Kdo může vyhlásit stav ohrožení států
Stav ohrožení státu může na návrh vlády vyhlásit Parlament, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy.
Kdo je oprávněn vyhlásit krizový stav? V případě nouzového stavu je vláda hlavním orgánem krizového řízení, přičemž za účelem řešení tohoto krizového stavu je oprávněna vydávat krizová opatření. Oprávnění vlády plynou z jejího ústavního postavení jakožto vrcholného orgánu výkonné moci (čl. 67 odst. 1 Ústavy) a z její celostátní územní působnosti.
Kdo může stav nebezpečí prodloužit
Stav nebezpečí lze vyhlásit na dobu nejvýše 30 dnů. Tuto dobu může hejtman prodloužit jen se souhlasem vlády. V krajích mohou uložit pracovní výpomoc, například tedy studentům lékařských fakult v nemocnicích. Mohou také nařídit povinnost poskytnout věcné prostředky k řešení krizové situace.