Domovská stránka
> C
> Porozumění Základům Provozních Činností: Definice A Příklady
Porozumění základům provozních činností: Definice a příklady
“Provozní činností se podle této úpravy rozumí soustavně prováděná činnost, která je organizována právnickou či fyzickou osobou (podnikatelem) v určitém provozu, která – i když by nebyla vymezena v jejím předmětu činnosti – je součástí její faktické činnosti vykonávané zpravidla za využití technických prostředků či
Co to je odpovědnost za škodu
Za škodu odpovídá ten, kdo ji způsobil úmyslným jednáním proti dobrým mravům. Předpokladem této odpovědnosti je vznik škody, jednání porušující dobré mravy, příčinná souvislost mezi škodou a takovým jednáním a konečně zavinění ve formě úmyslu. Příkladem jednání porušujících dobré mravy je šikana.
Co je náhrada škody? Je-li někomu způsobena škoda na věci (např. poničen motocykl), připadají v úvahu dva způsoby náhrady buď v penězích, anebo uvedením do předešlého stavu (škůdce motocykl opraví, resp. nechá opravit, či koupí nový). Současný OZ vychází z toho, že škoda se hradí v penězích.
Jak funguje pojištění odpovědnosti
Pojištění odpovědnosti pokryje jak škodu na kole, tak případné léčebné výlohy až do výše sjednaného limitu. Hodit se může také v případě, že v obchodě poškodíte nějaké cenné zboží. Pojištění odpovědnosti využijete také v momentě, kdy vám vyteče pračka nebo myčka na nádobí a poškodíte tím cizí majetek.
Kdo nese odpovědnost za škodu? Každý, kdo od jiného převzal věc, jež má být předmětem jeho závazku, odpovídá za její poškození, ztrátu nebo zničení, ledaže by ke škodě došlo i jinak. (1) Každý odpovídá i za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje nebo jiné věci, jichž bylo při plnění závazku použito.
Pokud jde o toto, jak se zbavit odpovědnosti za škodu
Omezit nebo vyloučit odpovědnost za škodu jednostranným prohlášením totiž občanský zákoník zakazuje bez ohledu na to, za jakých podmínek nebo jakou formou je jednostranné oznámení učiněno (zda ústně či písemně) nebo vůči komu směřuje (zda jde o konkrétní osoby či naopak o širokou veřejnost).
Kdy zaměstnanec odpovídá za škodu? Podle zákoníku práce zaměstnanec odpovídá svému zaměstnavateli za škodu, kterou mu zaviněně způsobí porušením povinností buď přímo při plnění pracovních úkolů, anebo v přímé souvislosti s ním. Podmínkami vzniku odpovědnosti za škodu jsou tedy způsobená škoda, porušení povinností zaměstnance a zaměstnancovo zavinění.
Když to vezmeme v úvahu, jak vymáhat škodu
V okamžiku, kdy se budete domáhat náhrady škody, je nutné soudu dokázat, že:
- 1) se škůdce dopustil protiprávního jednání
- 2) vznikla vám škoda.
- 3) existuje příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním škůdce a vznikem škody a v řadě případů
- 4) zda škůdce škodu zavinil svým nedbalostním či úmyslným jednáním.
Způsob náhrady škody je určení, jak bude škoda hrazena. Pokud poškozenému vznikla odpovědnost, bude povinen škodu nahradit. Jak již bylo výše uvedeno, přednostně se nahrazuje materiální škoda uvedením do předešlého stavu. Pouze, když o to poškozený požádá, může být škoda hrazena vyjádřením v penězích.
A další otázka, co je to nemajetková újma
Za nemajetkovou újmu je v obecném pojetí možné považovat jakoukoli újmu, která pro poškozeného neznamená přímou ztrátu na majetku. Typicky se jedná o zásah do zdraví, cti, soukromí osoby apod.