Domovská stránka
> J
> Zvládnutí Používání Vůle: A Comprehensive Guide: A Comprehensive Guide A Comprehensive Guide: A Comprehensive Guide: A Comprehensive Guide
Zvládnutí používání vůle: A Comprehensive Guide: A Comprehensive Guide A Comprehensive Guide: A Comprehensive Guide: A Comprehensive Guide
Budoucí čas prostý - will ( future simple)
- kladná věta. podmět + will (stažený tvar 'll) + infinitiv slovesa (bez to) + zbytek věty.
- záporná věta. podmět + will not (zkráceně won't) + infinitiv slovesa (bez to) + zbytek věty.
- otázka. otázka se v budoucím čase tvoří přehozením podmětu a přísudku
- krátká odpověď
A další otázka, jak se tvoří will
První sloveso za WILL musí být vždy první tvar slovesa (tak, jak ho najdeme ve slovníku) bez jakékoli koncovky, protože budoucí čas se vždy tvoří pomocí WILL + I. tvar. V tomto případě jde o otázku, tzn. osoba ve větě (he) a první sloveso (will) se přehazují, prvním slovesem po WILL je tedy WILL.
Kdy použít May? Chceme-li říci, že se možná už něco stalo (v minulosti), použijeme modální sloveso may/might (popř. could), za kterým následuje dokonavý infinitiv (have + minulé příčestí): He may have had an accident.
A co to je will
Budoucnost s WILL. Nejčastějším způsobem vyjádření budoucnosti je vazba s pomocným slovesem will. Toto sloveso má pro všechny osoby stejný tvar a následuje za ním vždy základní tvar významového slovesa. Pomocné sloveso will obvykle v mluvené angličtině zkracujeme na 'll – ve výslovnosti zůstává pouze /l/.
A jak poznat budoucí čas? Budoucí čas může mít hned dvě podoby. U nedokonavých sloves se často můžeme setkat s tvary typu budeme obědvat, budu umět plavat, budete jíst a podobně. Někdy je budoucnost vyjádřena ale také předponou (například teď jedu, v budoucnu pojedu). U dokonavých sloves má zase budoucí čas podobu přítomného času.
Jak se tvoří budoucí čas
růst, kvést tvoří jednoduché tvary budoucího času odvozené od tvaru oznamovacího způsobu v přítomném čase pomocí předpony po-: např. jet – jedu – pojedu, běžet – běžím – poběžím, letět – letím – poletím, růst – poroste, kvést – pokvete. Ještě se zastavme u slovesa jít, jehož budoucí čas má podobu půjdu.
Pokud jde o toto, kdy se používá will a going to? Rozdíl mezi I will a I am going to
- GOING TO používáme, když mluvíme o blízké budoucnosti, WILL mluví o vzdálené budoucnosti.
- GOING TO používáme, když mluvíme o plánované budoucnosti, WILL mluví o neplánované budoucnosti.
Někdo se také může ptát, kdy psát will a going to
Will použijeme pro rozhodnutí, která činíme tady a teď, going to pro ta, která jsme již učinili.
Navíc, kdy se pouziva have to a must? Zatímco must vždy povinnost uděluje, přikazuje (povinnost vychází od mluvčího), have to ji pouze oznamuje (povinnost vychází z okolností, pravidel, či od jiných mluvčích). You must get up. You have to get up at six, don't you? I must study tonight.
Kdy se používá předpřítomný čas
Předpřítomný čas použijeme, pokud děj nebo čas není ukončen, odehrál se nyní nebo nedávno a jeho důsledky sahají do přítomnosti. Často používáme příslovce: TODAY, THIS YEAR, THIS MONTH, JUST, ALREADY, EVER, NEVER, YET, SO FAR, RECENTLY apod. Příklady: I have had two cups of coffee today.