Zpočátku jsem se také cítil jako dork. Jeden rok mi manželka dala jako dárek ke Dni otců kolo a prosila mě, abych vždy nosil helmu. Udělal jsem to a vypadalo to dorky (teď vypadají mnohem chladněji). Jednoho dne ořezávám asi 15 mil za hodinu nějakou stavbou silnic. Najednou něco úplně zastavilo mou přední pneumatiku a já jsem byl spuštěn přes řídítka přímo k betonovému obrubníku. Stalo se to tak rychle, že jsem neměl čas reagovat. Když mi čelo narazilo do obrubníku, pomyslel jsem si „O SH-T“, ale hádej co, nebolí to. Měl jsem rány a modřiny na pažích a nohou, ale hlava byla v pořádku. To ze mě udělalo věřícího. Jindy mě zasáhl řidič, který narazil a běžel. Osoba právě vzlétla. Abych řekl pravdu, ani si to nepamatuji. Byl jsem v bezvědomí a první věc, kterou si pamatuji, byl policajt, který na mě mluvil, zatímco jsem byl na zádech na silnici. Rozdělil jsem si helmu, ale dokážete si představit, jestli to byla moje hlava? Kdysi jsem obědval v restauraci, kde lidé s úrazy hlavy byli často doprovázeni jejich ošetřovateli. Věřte mi, že se vám takhle nechce skončit. Takže buďte hlupák a noste helmu. Vím, že přinejmenším bych mohl být jedním z těch lidí v té restauraci.